Začínáme‎ > ‎

Groovy polopatě

Existuje řada metodik a názorů na to, jak programovat a jak programování vyučovat. Ve svém důsledku však není psaní programů o ničem jiném než o psaní řádků kódu a různých paznaků, které většinou netušíte, kde na klávesnici najít.
Většina takových znaků lze na české klavesnici napsat pomocí pravého altu (často označovaném jako Alt Gr). Složené závorky { a } tedy napíšeme např. jak Alt Gr + B resp. Alt Gr + N. Pro úplnou škálu je nejlepší stisknout klávesu Alt Gr a zkoušet písmenko po písmenku, co dělá.

Nejběžnější ukázkou jednoduchého programu je program Ahoj světe, který nedělá nic jiného, že tyto slova vypíše do systémové konzole (v našem případě do sekce Output).


Každý takový řádek znamená poslání nějaké zprávy nějakému objektu - v našem případě je příjemcem skript, kterému posíláme zprávu ahoj s parametrem svete. Můžete místo svete napsat třeba Karle a sledovat, jak se změní výsledek.

Řádků kódu samozřejmě můžeme napsat kolik chceme. 


Pokud chceme řádky kódu použít vícekrát, uzavřeme jej do bloku pomocí složených závorek. Takovýto blok kódu pak přiřadíme do proměnné, která se v našem případě jmenuje pozdrav. Takto uložený blok kódu můžeme použít například tak, že jej pětkrát zavoláme. K tomu slouží řádek petKrat pozdrav, který nedělá nic jiného, než že pětkrát zavolá náš zdravící blok kódu. Zápisu petKrat říkáme tzv. velbloudí notace - potřebujeme-li nazvat proměnnou či cokoli jiného víceslovně, pospojujeme jednotlivá slova a první písmeno druhého a všech dalších slov zapíšeme s velkým písmenem na začátku.
Máme-li bloky kódu uložené v proměnné, můžeme je sami zavolat pomocí obyčejných závorek umístěných za názvem proměnné, ve které je blok kódu uložen. Takový blok může přebírat i parametry volání, které zapíšeme tak, že za první složenou závorku napíšeme název proměnné (v našem případě kolikrát) a následně šípku "->".
Po spuštění si ve výpisu si můžeme také všimnout, že podobně jako ve většině jazyků se v Groovy většina cyklů počítá od nuly.


Takovýto blok si také tzv. pamatuje svůj kontext zrození. Jinými slovy má odkazy a tudíž může měnit všechny proměnné, které má dostupné v době, kdy jej deklarujeme. Například proměnná cislo má na začátku hodnotu deset a v našem bloku kódu pozdrav ji postupně vypisujeme a měníme. Do té doby než blok kódu zavoláme, tak má stále hodnotu deset, poté se postupně zvyšuje na hodnotu kolikrat až na konci má hodnotu čtyři. Z výpisu si také můžeme povšimnout, jaký je finální sled jednotlivých příkladů. 


Pokud se vám předchozí příklady zdály jednoduché, tak vězte, že jste pochopili jeden z nejobávanějších součástí jazyka Groovy, a to tzv. closures. Closures v podstatě nejsou ničím jiným než bloky kódu uzavřené ve složených závorkách, které si předáváte v programu z místa na místo a dle libosti spouštíte. Pokud se podíváte i na skrytý kód, zároveň ochutnáte jeden z oblíbených způsobů vytváření tzv. doménově specifických jazyků (DSL), a to pomocí metody "methodMissing", která se volá v případě, že nebyla nějaká metoda nalezena, a "propertyMissing", která se volá, pokud není nalezena nějaká proměnná.


v přípravě...
Comments